V době před mobilem byla jediná kalkulačka po ruce tvořená vlastně jen těma rukama. Výpočetní kapacity této jednotky byly v mém povědomí až do nedávna podceněny. Ale jednoho večera v rakouské vesnici se mělo vše změnit…
Prst na leve*6 + Prava*1 = cisloNo name
Letošní předvánoční doba s krajinou zasněženou lákala do hor. I vyrazili jsme tedy s rodinou až pod alpské vrcholy a na vesnickém statku v Korutanech jsme strávili několik dní. Jak to na rakouské vesnici bývá, dům byl postaven prakticky, účelně a úhledně s křížem v každém pokoji.
Když přišel čas placení, pozvala mě paní do kuchyně se zelenou, jednoduše vyřezávanou komodou a borovicovým stolem s modrým čtverečkovaným ubrusem a vyzvala mě, ať se posadím neb ta kalkulace bude chvilku trvat. Posadil jsem se. Paní se pohybuje od zásuvky k zásuvce se čtverečkovaným blokem v ruce a něco hledá. Trochu netrpělivě jsem se pokusil o naznačení, že ten její výpočet zdá se mi být jednoduchý a nabízel jsem že výsledek natipnu a nahoru zaokrouhlím, škodná nebude. Usměvavá paní na chvilku přestane prohlížet zásuvky, podívá se na mě a povídá, že ráda počítá, že tady na hofu to je na večer dobrá zábava. Inu - dobrá.
Paní se posadí a začne sepisovat: A tři noci, každá za tolik a plus ještě úklid … Jak tak píše, zvedně oči povídá a čeká že mě překvapí: „a víte, že ty číslice jsou arabské – to vymysleli arabové, zajímavé že?“
„To si o mě myslí, že jsem slušný primitiv“ myslím si a hned odpovídám a vlastně také otázkou: „Ano, nahradili římské číslice, které byly ale velmi špatné na sčítání, víte proč?“
Ona: „římské znám, ale proč ?“
A tak já, zdánlivě učitelsky: „protože nejsou moc vhodné pro desítkovou soustavu, tím, že nemají dost znaků.“
Chvilku na mě kouká, skoro nechápavě a tak já, abych ještě podpořil vítězství v bitvě historických znalostí, vytahuji další eso:“ takový sumerové měli jinou soustavu. Mám ten dojem že osmičkovou, nebo nějakou takovou! Klidně si to najděte!“ a čekám na obdiv. Ten však jaksi nepřichází, místo toho slyším jen: „Es wird 430 euro, danke shon.“ A je po debatě.
S náhle přerušeným tokem myšlenek zasedám do auta a po minutě mi to dochází – osmička taková pitomost. Je nad slunce jasné, že soustavu museli mít šestkovou. V ten moment se mi naráz všechno spojí. Učitelka před tabulí, co v šesté třídě vyprávěla o sumerech, tabulky krále Nabukadnezara a do toho moje vlastní prsty.
Pro čtenáře, který ještě v tento moment pokračuje ve čtení, bych rád osvětlil jak to s tou šestkovou soustavou myslím. Pokud mám dvě ruce, levou a pravou, tak na pravé počítám normálně do - 5. Jakmile mi prsty na pravé nestačí, vztyčím jeden z prstu na ruce levé, sevřu zase celou pravou a šestka je tak zaznamenaná jako jeden zvednutý prst na levé ruce. Pokud mi teď někdo po bitvě usekne ruce a pošle je v mrtvolné ztuhlosti někam do paláce jako početní údaj, je jasné jak údaj rozklíčovat. Počet prstů z levé ruky vynásobím v hlavě 6 a přičtu ty z pravé a mám číslo. Namísto počitadla do 10, které umí z první třídy každý, umím počítat až do 35.
Závěrem bych rád doporučil všem návštěvníkům rakouska nevyslovovat před jejich ubytovateli, že sumerové používali osmičkovou soustavu. Tuto informaci na rozdíl od trouby na sjezdovce Rakušan nepřejde.
