Výkonové zpoplatnění paralyzuje studenty i lidi z regionů

Zavedení elektronické viněty pro osobní vozy nebude mít pro stát ekonomický efekt – tato skutečnost je jistá již nyní. Jestliže pouze správa rozšířené verse již existujícího řešení vysaje většinu vybraných prostředků, a většinou je myšleno kolem množství 40-60 %, usuzuji, že tím firma z Rakouska tím brzy vyprovokuje politiky k myšlence ještě revolučnější. Bude se platit od kilometru. Tím vykope sněmovna hrob naší ekonomice ještě před dospěním.  

Vykonove myto predezene znamku jiz po par jizdach do prace.TV

Argumenty první, že po dálnici jezdí bohatí, kteří na to mají je lichý. Celý středočeský kraj, Brno venkov ale i Ostravsko jsou regiony, kde lidé denně dojíždějí za prací. Promítněte si, kolik vy sami denně používáte dálnice a silnice první třídy, sečtěte kilometry a vynásobte třemi. To co získáte je cena, kterou budete za pár let platit za cestu jen do práce. Profese jako obchodní cestující, servisní technik, instalatér, květinářka, hospodský i stavebník, co dojíždí přes týden za prací do velkého města, ti všichni budou muset promítnout cestovní náklady do konečných cen. Dojíždění za rodinou z Prahy do Ostravy se stane luxusem – v budoucnu to budou  tisíce Kč pouze na mýto dálnice. Pouze levná autodoprava nyní drží ceny železnic i autobusů na rozumné hladině.

 Argument druhý – zachráníte silnice - je také neopodstatněný. Vzroste tím hodinová sazba aniž by se zvýšila výkonnost ekonomiky. Pro nezaměstnané bude lepší zůstat doma než dojíždět do práce. Cena pracovní síly je klíčová pří rozhodování o tom, kde budou podniky vyrábět – bezdůvodné zvýšení nákladů je vyžene do zemí bez nich. Dost prostředků  na infrastrukturu bude jedině ve stavu, kdy je nezaměstnanost nízká. Vyhnáním výroby se leda zvýší.  

 A na závěr - příklady ze západu. Švýcarsko, Velká Británie, Německo, Spojené státy. Tyto úspěšné ekonomiky mají dálnice zdarma anebo za paušální poplatek. Všechny tyto komiky jsou flexibilní, lidé běžně dojíždějí za prací a státu se daří dobře. Konkrétně švýcarský model mi přijde nejlogičtější. Známka je jen jedna, celoroční a pro všechny. Cena 40 CHF (cca. 700 Kč) je konstantní od pradávna. Všichni řidiči transitu si ji musí koupit bez ohledu na počet kilometrů. Zaváděcí cena minimální, zisk maximalizován. U nás by se tím vyřešil problém transitu z Polska sever – jih přes léto.                                                       

Francouzský a italský mýtný model je peklo na kolech. Dálnice mezi městy jsou sice liduprázdné, ale státní neplacené cesty podél jsou přetížené a rozbité. Kdo chce do slepé cesty k nim?